Ako vznikol projekt Therapy Centre?

„Projekt Therapy Centre jsem měla dlouho ve své hlavě, v podstatě od narození a prvních let s mým postiženým synem Michalem (1993). V roce 2005 jsem začala pracovat pro Nadační fond J&T, kde jsem probírala žádosti žadatelů a mezi nimi i žádosti o příspěvek na delfinoterapii. Při cestě za jednou ze žádostí jsem se (teď vím, že ne náhodou) seznámila s Anatolijem Smoljaninovem, bylo to v prosinci 2005. V květnu roku 2006 jsem už se svým synem absolvovala první pobyt v Tatranské Kotlině. Na tomto pobytě se cvičila neurokineziterapie a probíhaly doprovodné speciálně-pedagogické aktivity pro celé rodiny. Zpočátku jsem se jenom dívala a učila, pak jsem sa začala ptát a spojovat si souvislosti. Nadaci pobyty a způsob práce zaujal a mne to vnuklo myšlenku vytvořit projekt, který by pomáhal rodičům s financovaním této a podobných terapií pro jejich postižené děti – terapií, které neproplácejí zdravotní pojišťovny. Začal vznikat projekt Sedmokráska nově vzniklé Nadácie J&T. V roce 2008 jsem ze zdravotních důvodů práci pro Nadační fond J&T ukončila, věnovala jsem se sobě, cvičení a vzdělávání a napadlo mne začít podobné pobyty organizovat v ČR. Nejdřív jsem však chtěla dostat trochu neurokineziterapii a delfinoterapii do povědomí jak rodičů, tak odborníků. Připravila jsem přednášky se samotným autorem metodiky panem Anatolijem Smoljaninovem, ale nebyl o ně zájem. Tak jsem se nakonec rozhodla, že s tím začnu sama a tak v roce 2011 vznikla provozovna Therapy Centre. Snažila jsem se realizovat mojí představu celostní péče o nejen postižené klienty. Nejdřív jsem byla sama, ale postupně se přidávali další terapeuti. Po dvou pobytech, které jsme uskutečnili v Centru volného času v Měšicích, se zvedl zájem o naši práci a tak jsem začala hledat větší prostory již přímo pro naše budoucí centrum. Bylo to dlouhé hledání a složité rozhodování, trvalo skoro 2 roky, než jsem objevila vhodný prostor. V květnu roku 2015 jsme se přestěhovali na Flóru. Postupně se přidali noví i původní terapeuti. Kolektiv se zpočátku hodně obměňoval, ne každý zvládne pracovat s dětmi a už vůbec ne s dětmi postiženými a ne každý se na člověka dokáže dívat celostně. Nyní už je náš tým celkem stabilní a práce nám jde spolu výborně, vzájemně se doplňujeme, naše práce s klienty se prolíná a díky tomu se stírají hranice mezi jednotlivými obory, v kterých se pohybujeme. V rozvoji neustáváme, všichni se pořád vzděláváme, plány máme radostné, v hlavě spousty projektů, tak uvidíme, co se má a nemá zrealizovat. Vnímáme naše přednosti, v čem jsme dobří, a to podporujeme – hledáme v naší práci zdraví a to, kudy to jde. Co je ale nejdůležitější, dáváme do práce s klienty celé své srdce.“

Eva Martincová