Živé a neposlušné dítě klidným gymnazistou.
Výborně zvládnuté lehké ADHD.

„Vy si ještě užijete!“

Ano, to jsem slýchávala od celého okolí, když jsem naháněla svého syna, mírnila jeho výbuchy vzteku, podevatenácté na něj volala, aby něco nedělal, nebo se snažila ho ochránit před úrazem, když měl naopak velmi bujarou náladu atd.

Na první pohled naprosto normální dítě. Někdo by si možná mohl myslet, že syn je ovlivněn tzv. volnou americkou výchovou a proto není naprosto zvyklý poslouchat, nebo je hyperaktivní. Téměř na vše odpovídal „NE“. Neustále vymýšlel bláznivé a nebezpečné nápady, neustále byl v pohybu, velice těžko se dal k něčemu přemluvit.

Problémy ve škole.

Už ve školce s ním měly paní učitelky střety a varovaly mě a vše vyvrcholilo ve škole. Bizarní poznámky, častá napomenutí, pozvání do kabinetu na popovídání si mezi 4 očima. „Takhle to už dál nejde“, řekla mi paní učitelka na konci první třídy, „ zde máte doporučení do poradny.“

I já jsem věděla, že to takhle dál nejde, ale nevěděla jsem, co mám dělat, protože jsme měli doma pocit, že děláme už úplně všechno. Syn si postavil hlavu, že se nikdy nenaučí číst a opravdu to dodržoval. Než jsme zasedli k psaní úkolů, často předcházela 2 až 3 hodinová vyčerpávající předehra. Starší ročníky mi jasně dali najevo, že musím přikročit k výchovným výpraskům. Nicméně to už jsme měli za sebou dávno a já věděla, že to prostě nepomáhá, že on to nedělá naschvál, nebo že by byl tak hloupý. Jasně jsme cítili, že někde je jiný problém.

Naštěstí jsem potkala člověka, který mě nasměroval na neurologické vyšetření EEG. Takové vyšetření jsme už měli za sebou z poradny. Nicméně u tohoto vyšetření se navíc malovalo, počítalo a psalo. Jaké překvapení bylo, když mi po tomto vyšetření terapeutka sdělila základní povahové vlastnosti syna a stěžejní problémy v jeho chování aniž o něm cokoli věděla. Vysvětlila mi, že se jedná o formu lehké ADHD. Pak se nás už naštěstí ujala paní Martincová a svojí úžasně citlivou a trpělivou duší nám se synem velice pomohla.

Neurofeedback (eeg biofeedback)

Docházeli jsme k ní na EEG BIO FEEDBACK (neurofeedback). Nejdříve jsem nevěděla, co mám očekávat. Po asi 15 hodinách se začaly projevovat první účinky. Pořád to byl můj syn, který byl citlivý, mazlivý v radosti neuvěřitelně veselý a v rozčilení velmi výrazný s pevnou vůlí, ale najednou byl jak beránek. Nejvíce se to projevovalo ve chvílích, kdy se měli psát úkoly, nebo bylo potřeba, aby poslechl. Místo afektivní scény klidně vyhověl a dala se mu vysvětlit řada věcí. Celkově se zklidnil, jeho mozek dozrál a na začátku čtvrté třídy začal i sám a dobrovolně číst. To už jsme měli za sebou přes 60 hodin neurofeedbacku. Nikdy jsme se po učitelích nežádali úlevy na známkách, jen na psaní diktátu mu nechávali více času. Postupně se u něj začal projevovat talent na matematiku, fyziku. Dále jsme synovi neurofeedback dopřávali na konci prázdnin před vstupem do školy, protože volnější prázdninový režim ho dokázal vykolejit až do prosince.

Na neurofeedeback jsme si vzpomněli i letos v deváté třídě před přijímačkami na střední školu. Místo jarních prázdnin měl syn týdenní soustředění V Therapy Centre a přijímačky zvládl s přehledem a dostal se hned na gymnázium, které si vybral. Navíc se začal věnovat náročným paměťovým matematickým úkonům.

Neurofeedback a skvělý přístup a péče paní Martincové ušetřil naší rodině řadu nervů, stresů, síly.

Dnes již velmi rychle poznám děti, které mají podobný problém. Takové dítě neustále poskakuje, pořád někde něco mačká, často se mu rozbíjejí hračky, neposlouchá a pořád na cokoliv odpovídá NE. Je mi líto jejich maminek, které je musí neustále okřikovat (někdy už rezignují) a okolí se na ně dívá jako na neschopné. Určitě by byly šťastnější, kdyby věděly o této nenásilné, nemedikativní možnosti.